Abinka Appinka a Tarinka Vikulka, CZ Vikulka, CZ

Kočkovité šelmy

Podčeleď malé kočky (Felinae)


Nástroje

Před 12 miliony lety se z čeledi Schizailurus vyvinuly první moderní malé kočky podčeledi Felinae. Stalo se tak o 9 miliónů let dřív, než se začaly na Zemi objevovat první druhy současných velkých koček.

Leopardus pardalis
Ocelot velký
(A Handbook to the Carnivora; Richard Lydekker; 1896)

Do podčeledi kočkovitých šelem Malé kočky spadá většina žijících druhů koček. Právě sem patří i kočky domácí. Malé kočky obývají téměř celý svět, výjimkou je Antarktida. Částečnou výjimkou je Austrálie, kde kočky sice původně nežily, ale díky člověku už jsou i tam dnes doma. Kočky obývají různé klimatické oblasti, žijí v těch nejnehostinnějších oblastech.

Od velkých koček se celkem logicky liší svou velikostí. I tady ale najdeme výjimky, některé malé kočky (například puma) se svou velikostí přibližují kočkám velkým (puma je větší než levhart skvrnitý). Dalším odlišením jsou zornice. Malé kočky (s výjimkou rysů, jaguarundi nebo manulů) je mají úzké a svislé, velké kočky mají zornice kulaté. Třetí rozdíl spočívá ve stavbě jazylky. Malé kočky ji mají zkostnatělou, velké kočky částečně chrupavčitou. Čím více kostěná jazylka, tím větší omezení hrtanu a tím větší omezení co do vydávaných zvuků – malé kočky na rozdíl od velkých nedokážou pořádně řvát, ale zato můžou příst. Dalším uváděným odličovacím znakem je tzv. rhinarium. Rhinarium je plocha kolem čenichu, tu mají malé kočky vždycky neosrstěnou a zpravidla větší než velké kočky. Samozřejmě existují i další drobné rozdíly, například ten, že malé kočky jí přikrčené, velké kočky jí ve stoje.

K malým kočkám se řadí rody: Pardofelis, Caracal, Leopardus, Lynx, Puma, Otocolobus, Prionailurus a Felis. Problém se zařazením bývá u gepardů (rod Acinonyx). Někdy jsou gepardi řazeni ke kočkám velkým, někdy ke kočkám malým…

V podčeledi malých koček rovněž najdeme několik již vyhynulých rodů: Sivaelurus, Vishnufelis, Pikermia, Abelia, Pratifelis, Dolichofelis, Sivapardus, Jansofelis a Sivapanthera. Informace o těchto vyhynulých kočkách jsou jen velice skoupé, mnohdy žádné.

V roce 1911 byl ve Wallace County v Kansasu objeven H. T. Martinem nový kočičí druh – Pratifelis martini. Tento druh žil na území Severní Ameriky pravděpodobně v pozdním Miocénu. Nálezy byly zdokumentovány paleontologem Claudem W. Hibbardem, který z velikosti jeho čelistní kosti dovodil, že byl pravděpodobně většího vzrůstu, než dnešní puma.

Nejstaršími prokázanými a jakžtakž probádanými kočičími druhy malých koček jsou Felis lunensis, nazývaná rovněž jako Kočka Martelliho (bohužel již vyhynulá) a Manul (Otocolobus manul). Prvním prapředkem současné kočky domácí pak byla Felis attica (rovněž uváděná pod názvem Felis christoli).


13. Gepardi Obsah 15. Rod Pardofelis