Abinka Appinka a Tarinka Vikulka, CZ Vikulka, CZ

Genetika koček

Geny ovlivňující tělesnou stavbu



Nástroje

Lokus M – gen ovlivňující délku a stavbu ocasu

Možné alely:

  • M – dominantní (manx), způsobuje zkrácení tělesných proporcí podél páteře,
  • m – recesivní, kočka má normální tělesné proporce.

Gen na lokusu M se v dominantní podobě vyskytuje pouze u Manxů. U všech ostatních plemen je samozřejmostí, že jsou recesivními homozygoty (s alelickým párem m m) a mají tedy tělesnou stavbu normální.

Manx – manská kočka, je plemeno pocházející z ostrova Man. Tyto kočky mají zkrácené ocasy, nebo jim ocasy dokonce chybí zcela. Gen na lokusu M je příkladem mutace vzniknuvší při plemenitbě pouze omezeného počtu jedinců (úzká příbuzenská plemenitba), což nikdy nedopadá moc dobře, stačí si jen vzpomenout třeba na Habsburky.

Zkrácení ocasu se projeví v přítomnosti dominantní alely M. Pokud je však jedinec dominantním homozygotem MM, pak tato mutace způsobuje natolik závažné poruchy ve stavbě těla kočky, že jsou vždy smrtelné. Kočky plemene Manx se tedy chovají výlučně jako heterozygoti s alelickým párem Mm, kdy se zkrácení tělesných proporcí týká téměř pouze ocasu a nohou – chůze manxů připomíná spíš než ladný pohyb kočky hopkání králíka.

Zkrácení ocasu může být různé intenzity. Protože manxové jsou uznaným plemenem FIFe, je na ně pamatováno i v EMS kódech (čísla 51 – 54). Existují varianty „longie“ – zvíře má normální ocas, „stumpy“ – kočka má zkrácený ocas (ocasní pahýl), „rumpy riser“ – kočka má pouze nepatrný zbytek ocasu, a „rumpy“ – kočka nemá viditelný ocas.



Lokus Jb – gen ovlivňující zkrácení a svinutí ocasu

Možné alely:

  • Jb – dominantní (Japanese bobtail), kočka má normální ocas,
  • jb – recesivní, způsobuje zkrácení a svinutí, zkroucení ocasu.

Geny na lokusu Jb jsou specialitou plemene Japonský bobtail. Jedná se o recesivní mutaci, která nijak jinak neovlivňuje tělo kočky a není tedy pokládána za mutaci defektní (na rozdíl od manxů) a i proto jej celkem bez problémů uznala i FIFe.

Zkrácení a zkroucení ocasu se projeví tehdy, když je kočka nositelem alelické série jbjb a je tedy recesivní homozygot. V dominantním stavu (JbJb nebo Jbjb) se zkrácení a kroucení ocasu neprojeví.



Lokus Fd – gen ovlivňující sklopení uší u Skotských klapouchých koček

Možné alely:

  • Fd – dominantní (folded-ear), způsobuje sklopení uší,
  • fd – recesivní, uši zůstávají normální.

U plemene Skotských klapouchých koček se objevila mutace, způsobující klapouchost – sklopení ušních boltců dozadu. Klapouchost se neprojevuje u koťat hned po narození, ale až v pozdějším věku. Jde o mutaci, která má vliv na celou stavbu lebky i ostatních kostí a je defektní, i proto FIFe odmítá toto plemeno uznat.

Pokud je kočka recesivní homozygot a nese tedy alelický pár fdfd, pak má uši postavené formálně. Skotské klapouché kočky, které se chovají převážně v klubech angloamerických zemí jsou heterozygoty s alelickým párem Fd fd. U dominantních homozygotů totiž mutace způsobuje deformace lebky a ztluštění kostí a kloubů, a tedy omezuje kočku v jejím přirozeném pohybu.



Lokus Cu – gen ovlivňující sklopení uší u koček plemene Americký curl

Možné alely:

  • Cu – dominantní, způsobuje sklopení uší,
  • cu – recesivní, uší zůstávají normální

Zahnuté uši mají kromě Skotských klapouchých koček též plemena Americký curl (dlouho i krátkosrstý). Na rozdíl od skotských klapouchých koček, zahnutí uší u American curl způsobuje jiný gen, usazený na lokusu Cu. Tento gen ovlivňuje pouze sklopení uší, žádné jiné „vedlejší účinky“ nemá a není tedy považován za defektní, což je zásadní odlišnost, pro kterou toto plemeno FIFe uznává.

Sklopení uší se opět neprojevuje ihned po narození, ale až ve vyšším věku. Prosadí se za přítomnosti alespoň jedné dominantní alely Cu, recesivní homozygoti cucu mají uši normální.



Lokus Pd – gen ovlivňující polydaktylii (víceprstost)

Možné alely:

  • Pd – dominantní, způsobuje víceprstost,
  • pd – recesivní, kočka má správný počet prstů.

Polydaktylie je dědičná nemoc, mutace způsobující víceprstost u koček. Je zřejmé, že na projev tohoto genu působí některé modifikátory, ovlivňující kvantitativně způsobenou vadu (kočka může mít víc prstů jen na jedné noze, i na vícero). Víceprstost je samozřejmě výrazně defektní mutací.

Polydaktilie se projeví v případě, že na lokusu Pd je alespoň jedna alela dominantní. Zdravá kočka je tedy z tohoto hlediska recesivním homozygotem s alelickým párem pdpd.



Lokus Sh – gen způsobující „srůstání“ prstů

Možné alely:

  • Sh – dominantní (split foot – syndactyly), způsobuje srůstání prstů,
  • sh – recesivní, kočka má správný počet prstů.

Syndaktylie se dá rovněž považovat za genetickou chorobu, výrazně defektní. Způsobuje nesprávný vývin prstů v důsledku čehož dva nebo i více prstů vedle sebe srostou (vyskytuje se i u lidí).

Projeví se v případě výskytu dominantní alely, takže zdravá kočka je na tomto lokusu správně recesivním homozygotem s alelickým párem shsh.



Lokus Mk – gen zkrácení končetin u plemene Munchkin

Možné alely:

  • Mk – dominantní (munchkin), způsobuje zkrácení končetin,
  • mk – recesivní, končetiny jsou správně dlouhé.

Plemeno Munchkin FIFe neuznává. Šlechtění tohoto plemene neustále probíhá zejména v USA (první jedinci se objevili i ve Francii), cílem je (pravděpodobně) vytvořit kočku podobnou jezevčíkovi. K tomu se využívá genetická defektní mutace objevivší se na lokusu pojmenovaném právě po tomto plemeni Mk.

V dominantně homozygotní podobě ve tento gen k tak zásadním tělesným změnám, které jsou většinou smrtelné. Žijící Munchkinové jsou tedy heterozygoty (Mkmk) a projevuje se u nich zkrácení končetin. I v heterozygotní podobě však je zásadním způsobem omezen přirozený pohyb koček tohoto plemene.

Zdravá kočka, s končetinami a tělesnou stavbou správnou je z tohoto pohledu recesivním homozygotem s alelickým párem mkmk.

18. Geny ovlivňující strukturu srsti Obsah 20. Genetika v praxi