Abinka Appinka a Tarinka Vikulka, CZ Vikulka, CZ

Krevní skupiny koček



Nástroje

Kočky mají tři druhy krevních skupin: A, B a AB. Krevní skupiny podléhají genetické dědičnosti, vliv na četnost výskytu určité krevní skupiny má však prokazatelně i prostředí, v němž kočky žijí. Dosud ne zcela přesně jsou zjištěny genetické zákonitosti přenosu krevní skupiny AB, tato krevní skupina je však velice vzácná, vyskytuje se v méně než 1 % kočičí populace.

Krevní skupina se dá zjistit buď přímo ze vzorku krve (odběr krve musí provést vždy zkušený veterinář!!!), anebo DNA testem. Na povrchu červených krvinek se nacházejí tzv. antigeny. Právě tyto antigeny se geneticky „dědí“. Tělo si proti antigenům vytváří protilátky – aloprotilátky – jejichž přítomnost lze už poměrně jednoduše zjistit třeba právě ze vzorku krve. Pomocí antigenů a aloprotilátek (resp. zjištěním jejich přítomnosti či nepřítomnosti) lze, zjednodušeně řečeno, určit krevní skupinu kočky.1

Možné alely:

  • A – je dominantní a způsobuje, že kočička má krevní skupinu A,
  • a nebo aab – je recesivní vůči A a dominantní vůči b. Pokud má kočička alelický pár aa nebo ab, bude mít krevní skupinu AB,
  • b – recesivní vůči A i a; recesivní pár bb znamená, že kočička má krevní skupinu B.

Jakou krevní skupinu bude kočička mít při různé kombinaci alel v alelickém páru, ukazuje tabulka:

AA Krevní skupina A
Aa Krevní skupina A
Ab Krevní skupina A
aa Krevní skupina AB
ab Krevní skupina AB
Bb Krevní skupina B

A jakou krevní skupinu tedy budou mít koťátka různých rodičů?


Kočička je:
Kocourek je:

Četnost jednotlivých krevních skupin se liší u jednotlivých plemen. Existují plemena, u nichž se vyskytuje pouze krevní skupina A: barmské kočky, siamské kočky, ruské modré kočky, ocicat či orientální krátkosrsté. Opakem jsou plemena, u nichž se vyskytuje převážně skupina B: exotické kočky, britské krátkosrsté, Kornyš rexové a Devon rexové.

Četnost výskytu jednotlivých krevních skupin je, jak jsme si už řekli, ovlivňována i prostředím, v němž kočka žije. Vyplývá to ze dvou provedených studií. První studii provedla Unviersita v Pennsylvánii (USA)2, druhou pak německá klinická laboratoř ve Stuttgartu3, bylo tedy možno porovnat rozdíly dvou kontinentů. Rozdíly jsou patrné z následující tabulky:

Krevní skupina
A (%) B (%)
PlemenoPennsylvánská
univerzita
Klinická laboratoř
Stuttgart
Pennsylvánská
univerzita
Klinická laboratoř
Stuttgart
Habešská 86 94,6 14 2,7
Americká krátkosrstá 100 neudáno0 neudáno
Birma 82 86,5 18 9
Britská krátkosrstá 64 59,6 36 35,4
Barmská kočka 100 neudáno0 neudáno
Cornish rex 67 neudáno33 neudáno
Devon rex 59 56,4 41 43,6
Exotická krátkosrstá 73 100 27 0
Himalájská 94 neudáno6 neudáno
Japonský bobtail 84 neudáno16 neudáno
Ragdoll neudáno57,9 neudáno28,9
Mainská mývalí 97 94,1 3 5,9
Norská lesní 93 100 7 0
Orientální krátkosrsté 100 100 0 0
Perská 86 73,3 14 13,3
Ruská modrá 100 100 0 0
Skotská klapouchá 81 neudáno19 neudáno
Kartouzská neudáno58,6 neudáno33,3
Siamská 100 100 0 0
Somálská 82 77,5 18 17,5
Sphynx 83 neudáno17 neudáno
Tonkinská kočka 100 neudáno0 neudáno
Turecká angora neudáno100 neudáno0

Navíc v německé studii se u habešských a perských koček objevily vzácně i krevní skupiny AB, zatímco ve studii Pennsylvánské univerzity nikoliv.

Výskyt krevní skupiny AB v obou studiích byl prokázán u birem, britských krátkosrstých koček, ragdolů, skotských klapouchých, kartouzských, somálských koček a sphynxů.

A k čemu vlastně chovatel potřebuje znát krevní skupinu svých kočičáků? První důvod se nabízí sám – úraz. I kočka se může dostat do situace, kdy bude potřebovat krevní transfúzi. Vlivem činnosti aloprotilátek nemusí kočičí tělíčko krevní transfuzi nesprávné krevní skupiny přežít. V zásadě platí, že kočičce s krevní skupinou B nesmí být v žádném případě podána krev skupiny A. Naopak – kočička se vzácnou krevní skupinou AB může dostat transfuzi krve skupin A i B. V tomto případě bude zpravidla u zákroku přítomen veterinární lékař, který tato pravidla musí znát. V druhém případě si musíme poradit sami...

Druhým případem, kdy je nutné znát krevní skupinu kočičáků je odchov koťat. Narodíl-li se koťátka kočičce s krevní skupinou B, která byla spářena s kocourkem s krevní skupinou A, může u koťátek nastat tzv. inkompatibilní reakce – neonatální iserytrolýza (NI). Je to proto, že koťátka jsou vyživována z kolostra (kolostrum je tekutina, jinak zvaná též mlezivo, která se tvoří v mléčné žláze a je obsažena poté v mateřském mléce; obsahuje značné množství protilátek, které mají dodávat ochranu novorozencům) a s ním dostávají do těla i aloprotilátky proti antigenům vyskytujícím se u krevní skupiny typu A. Jenomže, jak jsme si ukázali, alela krevní skupiny A je dominantní – koťátka tak do těla dostávají protilátky proti vlastní krevní skupině. Červené krvinky novorozeného koťátka tak vlastně začnou napadat samo koťátko, což zpravidla ve k jeho úmrtí. V takovém případě je proto nutné koťátka po porodu dokrmovat a nenechat je sát mateřské mléko. Po 16 – 24 hodinách si koťátka sami vytvoří alespoň minimální množství svých vlastních protilátek a mateřské mléko přímo od kočičky – maminky už jim neublíží. U většiny plemen koček je tedy dobré znát krevní skupinu jak budoucí mamky, tak i budoucího taťky.


  • Zdroje:
  • Genomia, s.r.o.
  • Wikipedia,
  • Veterinární klinika Medipet, Zlín,
  • Velký lékařský slovník on-line: http://lekarske.slovniky.cz

  • 1 Jak konkrétně se určují krevní skupiny koček, se lze dočíst v knize: Bighignoli B., Niini T., Grahn R. A., Pedersen N.C., Millon L.V., Polli M.,, Longeri M. Lyons, L. A.: Cytidine monoshospho-N-acety/neuraminic acid hydroxylace (CMAH) mutations associated with domestic cat AB blood group.
  • 2 http://www.upenn.edu/
  • 3 http://www.medipet.cz/aktual05.htm